Rudolf Jakubek (1902–1968)

Grafik, kreslíř a pedagog Rudolf Jakubek je osobnost  německočeské  grafiky  20. a 30. let 20. století, jehož tvorba nebyla doposud patřičně doceněna. Absolvent grafického ateliéru Augusta Brömseho (1873–1925)  patří k expresivním realistům, který nutkavá obsahová sdělení  umocňoval dokonalým zvládnutím grafického  řemesla, jenž  se opíralo  nejen
o práce  svého učitele, ale také o manýru  rembrantovského  ladění.

Výběr grafik a kreseb z velkého souboru Regionálního muzea v Teplicích  představí první větší prezentaci Jakubkovy  tvorby.   Do teplických muzejních  sbírek se jeho  grafické listy a kresby  dostaly již  po roce  1934 , ve kterém zahájil v Teplicích pedagogickou činnost a působení ve výtvarné sekci teplické Muzejní společnosti.

Kromě portrétů  představí  výstava  Jakubkova  „životní“  témata, k nimž  se opakovaně  vracel. Vybíral si biblické, mytologické  i pohádkové příběhy  a   literární  i divadelní díla většinou popisující existenciální souboj jedince s traumatickou skutečností. Obraz děje stavěl Jakubek na teatrální scéně nabité dynamikou a neklidem, vyvolanými dominantními postavami s excelentně zvládnutou  anatomií  a  pitvořivými obličeji. Kromě grafiky představí výstava také soubor  Jakubkových  kreseb věnovaných živočišným erotickým hrátkám Satyrů, který zapadá do jeho obliby  vyhledávání  kontroverzních námětů. (AH)

13. září 2016 | Anna Habánová

V prostorách Galerie im Schlösschen v Naumburgu probíhá do 12. listopadu 2016 výstava Erwin Müller (1893–1978). Die Wiederentdeckung eines vergessenen Malers. Díky spolupráci s Dr. Siegfriedem Wagnerem, jež byla zahájena po liberecké premiéře výstavy v roce 2014, se nyní podařilo zorganizovat retrospektivu také v Naumburgu, městě, kde Erwin Müller zesnul. Výběr více než 40 obrazů, grafik a kreseb ze sbírky Oblastní galerie Liberec a od soukromých sběratelů ukazuje všestrannost a mimořádnou kvalitu jeho práce.

koncepce: Anna Habánová
německé překlady: Anna Ohlidal
grafické řešení: Belavenir
architektonické řešení: 0,5 Studio
www.metznerbund.cz/erwinmueller

Osobitá tvorba českého Němce Erwina Müllera dochovaná v Oblastní galerii Liberec a několika soukromých sbírkách v Čechách vznikala ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Její značná část byla v pohnutých dobách po konci druhé světové války zachráněna před zničením především díky malířovu přátelství s Čechem Jaro Beranem, prvním ředitelem liberecké galerie. 

Liberecký rodák Erwin Müller, ovlivněn dobovým vývojem na poli realistické malby, především novou věcností, situoval své obrazy, kresby a grafiky s figurálními a krajinnými náměty do bezprostřední blízkosti města pod Ještědem. Městský a venkovský život na pomezí sociálního civilismu a ruralismu zachycoval s humorem a nadsázkou sobě vlastní. 

Na základě rešerší k projektu Mladí lvi v kleci je možné Müllerovo dílo s jistotou zhodnotit jako nadprůměrně kvalitní, srovnatelné s nejvýraznějšími solitéry z regionů, jako byli např. Paul Gebauer ze Sosnové nebo Karl May z Rýnovic. Zpracování a zhodnocení výjimečné umělecké osobnosti Erwina Müllera napomůže k pochopení vývoje německočeského výtvarného umění, k pojmenování jeho základních vývojových principů a k zařazení meziválečné liberecké scény do kontextu středoevropské malby sledovaného období.

Erwin Müller, Einladung zur Ausstellung in Reichenberg

Die Regionalgalerie in Liberec bittet Sie und Ihre Freunde zur Ausstellung Erwin Müller (1893–1978). Der in Reichenberg geborene Maler und Grafiker wird durch eine Schar von bislang unbekannten Werken aus Privatbesitz und dem Depot der Reichenberger Galerie vorgestellt. Wie bei der Ausstellung Mary Duras wartet auf Sie auch diesmal eine unkonventionelle Präsentation.

Die Ausstellung wird von einer tschechisch-deutschen Monographie gleichen Titels begleitet, die ein Verzeichnis der überlieferten oder reproduzierten Werke enthält. Der Text der Publikation entstand im Rahmen des von der Czech Science Foundation unterstützten Projekts GAČR P409/12/0756 „Edler Wettstreit der beiden Völker“. Die Geschichte des Künstlervereins Metznerbund in Böhmen, das an der Technischen Universität Liberec angesiedelt ist. An der Herausgebe beteiligten sich weiter die Regionalgalerie Liberec und der Verlag Arbor vitae. Die Monographie ist an der Kasse der Regionalgalerie Liberec erhältlich.

Die von deutschsprachigen Künstlern aus Böhmen, Mähren und Schlesien geschaffene Kunst ist trotz zahlreicher Ausnahmen ein räumlich wie zeitlich eng begrenztes Gebiet, das sich unter dem Einfluss der historischen Ereignisse nicht mehr weiterentwickeln konnte und heute als bemerkenswertes, jedoch abgeschlossenes Kapitel erforscht wird, dessen Existenz durch die besondere Situation der 3,5 Millionen Menschen umfassenden deutschen Minderheit in der Tschechoslowakei der Zwischenkriegszeit bedingt war. Während die tschechische Kunstszene der ersten Republik heute allgemein bekannt ist und man beispielsweise die klassische tschechische Moderne als erforscht bezeichnen darf, wird die Kunst der „Deutschböhmen“ im Untersuchungszeitraum immer noch übersehen. Buch und Ausstellung Junge L wen im K fig. Künstlergruppen der deutschsprachigen bildenden Künstler aus Böhmen, Mähren und Schlesien in der Zwischenkriegszeit enthüllen ein weniger bekanntes Antlitz der bildenden Kunst in jener Ära und begleichen damit in gewisser Weise auch die Schuld gegenüber den deutschsprachigen Künstlern. 

Das Projekt bearbeitet die Geschichte der wichtigsten Künstlervereine und basiert auf einer Auswahl jener Werke, die bei den Zwischenkriegsausstellungen der deutschböhmischen bildenden Kunst im In- und Ausland zu sehen waren. Diese Werke konnten gezielt aufgespürt werden, wobei ihre Geschichte detailliert erfasst wurde. Mit Rücksicht auf den Untersuchungszeitraum sind in der Auswahl vorwiegend Künstler der Geburtsjahrgänge 1885–1905 vertreten, die auf bedeutende Weise das Bild der Ausstellungen in der Zwischenkriegszeit formten. Ihr Leben wurde dramatisch durch die Ereignisse der späten 1930er Jahre, den Zweiten Weltkrieg und das Nachkriegsgeschehen in der Tschechoslowakei beeinflusst. Aus diesen Gründen verschwanden sie für eine gewisse Zeit fast vollkommen aus dem historischen und kulturellen Bewusstsein dieses Landes. Die Autoren bemühen sich, die Identit ten dieser Künstler wiederin den Kontext des nationalen Gedächtnisses und der Kunstgeschichte Böhmens, Mährens und Schlesiens einzufügen.

V návaznosti na výzkumy spojené s projektem Na Sibiř! se otevřelo téma vstřebávání  impulzů zahraničních kulturních prostředí v tvorbě tzv. českých Němců. Jedná se časově i tématicky o poměrně širokou oblast, jejíž vybrané momenty reflektuje kolektivní monografie Na cestách, korespondující se zaměřením loňského sympozia Mezery v historii. Publikace se zabývá otázkami působení kulturních vlivů souvisejících s recepcí zážitků z blízkých i dalekých cest a jejich dopadu na podobu domácí umělecké scény, širokého proudu tzv. Heimatkunst. Výsledkem je čtrnáct odborných textů, jejichž společným momentem zůstává reflexe vnějších podnětů v rámci německočeské výtvarné scény, obecně vnímané jako poměrně tradiční a homogenní. Stejně jako v případě kolektivní monografie Ztracená generace? se opět jedná převážně o iniciační texty, které jednak odrážejí základní výzkum, ale také naznačují další možnosti, kam se může ubírat aplikovaný výzkum vizuální kultury německočeského umění.

Konference představí nejnovější badatelská témata a výsledky výzkumu sledovaného okruhu. Stěžejním pojítkem příspěvků je vazba na spolkovou činnost německy hovořících výtvarných umělců a architektů zejména meziválečného Československa. Konference dále rozšiřuje zaměření výstavy a sleduje další vazby a souvislosti vzájemných vztahů česky a německy hovořící výtvarné scény. Jak ukazují badatelské a výstavní projekty posledního roku, je právě zařazení českých Němců do kontextu domácích dějin umění stále bolestným tématem (Neklidná figura v Galerii hlavního města Prahy, V novém světě v Galerii výtvarného umění v Ostravě).

Příspěvky budou rozděleny do dvou sekcí – výtvarné umění (zahrnuje malbu, grafiku kresbu, fotografii, umělecké řemeslo) a architektura. Organizaci výtvarného bloku zajišťují Anna Habánová, M.A., Ph.D. a Mgr. Ivo Habán, Ph.D., příspěvky týkající se  fotografie Mgr. Petra Trnková, Ph.D. Organizaci a výběr příspěvků v sekci architektury zaštiťuje prof. PhDr. et PaedDr. Jindřich Vybíral, CSc.

V rámci doprovodného programu k výstavě Mladí lvi v kleci pořádá katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci ve dnech 22. a 23. října 2013 odbornou mezinárodní konferenci na téma hledání místa německy hovořících výtvarných umělců v kontextu dějin umění Čech, Moravy a Slezska, při zohlednění často nemožného důsledného rozdělení podle měřítek národnosti, působiště a s přihlédnutím ke specifikům jejich uměleckého projevu. 

Cílem konference je přinést nové poznatky o německy hovořících výtvarných umělcích, což přispěje k uvědomění si možností a limitů zařazení sledovaného okruhu autorů do širšího středoevropského kontextu. Ten byl do značné míry podmíněn právě paralelním, v čase proměnlivým působením jednotlivých uměleckých center, jejichž vliv spolu s působením pražské akademie determinoval specifický výtvarný projev sledovaného okruhu výtvarných umělců. 

Program obsahuje 20 odborných příspěvků od badatelů z Německa, Rakouska, Polska a České republiky. Je zajištěno simultánní tlumočení. Přednesené texty budou publikovány. 

Pořadatelem konference je katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, na spolupořádání se podílí Oblastní galerie v Liberci, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, Galerie výtvarného umění v Chebu, Festival Mitte Europa a Goethe-Institut. Akce je součástí doprovodného programu výstavy Mladí lvi v kleci a umělecko-historického sympozia Mezery v historii, doposud konaného tradičně pod hlavičkou Festivalu Mitte Europa až doposud v Galerii výtvarného umění v Chebu. 

Kniha je výstupem ze stejnojmenné vědecké konference, která v říjnu 2013 doprovodila projekt Mladí lvi v kleci. Knihu editorsky připravili Anna a Ivo Habánovi, svými texty do ní dále přispěli Pavla Cenková, Jaroslav Čechura, Kurt Ifkovits, Eva Janáčová, Robert Janás, Veronika Kotoučová, Diana Łańcucka-Codogni, Eckhard Leuschner, Agnes Matthias, Cornelia Nowak, Lena Radauer, Bronislava Rokytová, Veronika Schmeer, Zuzana Skořepová, Libor Šturc, Harald Tesan, Jana Velechovská, David Voda a Silvia Wolf-Möhn.

Devatenáct převážně uměnovědných textů v této knize je věnováno hledání místa německy hovořících výtvarných umělců z Čech, Moravy a Slezska ve středoevropském prostoru. Ten se stal v průběhu první poloviny 20. století dynamicky se proměňující oblastí. Tvorba “českých Němců” je na jednu stranu pevně spojena s jejich rodišti, na druhou stranu ji zřetelně formovaly tradičně silné vazby do okolních metropolí. Termín Ztracená generace může znít jako nadsázka, reaguje však na pohnutý osud generace autorů, jejichž studia a kariéry přerušily dvě světové války a jejich účinkování na československé scéně uzavřela emigrace, smrt nebo odsun.

Publikace, jejímž vydavatelem je Technická univerzita v Liberci, odráží aktuální výzkum v širším mezinárodním kontextu, vznikla v souvislosti s výstavou a knihou Mladí lvi v kleci, s nimiž volně koresponduje a tvoří jejich doplněk.